Je to téměř čtyřicet let, kdy poprvé značka Colnago předvedla modelovou řadu Master. Načasování této koncepce nemohlo být lepší, v jejích barvách jezdil v té době mistr světa Giuseppe Saronni, kterého jsme mohli vidět i o rok dříve v Praze, kde mělo Colnago dokonce„double“ (Maertens, Saronni). V různých obměnách tohoto modelu pak přibývaly i úspěchy a značka se pomalu stávala legendou. To, že ocel má svým obdivovatelům i v současnosti co nabídnout, dokládá fakt, že spolu s řadou Arabesque je model Master stále součástí nabídky.
Označení oceli DT15V napoví o budoucích kvalitách jen málo-komu, pokud ale doplníme fakt, že původně vznikaly tyto trubky v ocelářském koncernu Columbus, bude to pro zákazníky známkou kvality. Přestože u původního výrobce byla již produkce ukončena, značka Colnago si nechává trubky i nadále exkluzivně pro tuto řadu připravovat v původní materiálové receptuře. Kromě toho zůstává věrná i tomu, co je pro tento rám charakteristické, tedy hvězdicovitému profilu trubek základního rámové-ho trojúhelníku. Co obvykle u karbonových rámů vychvalujeme jako dokonalé potvrzení takřka nekonečných profilových možností, zde bylo ve své původní a lehce syrové formě představeno již o několik dekád dříve s vědomím, že to fungovalo i bez mnohdy zbytečných extravagancí. V tomto ohledu ale musíme doplnit, že trochu té kreativity zde také naleznete, konkrétně jde o rámové spojky, jimž nechybí kdysi zcela neodmyslitelné bohaté tvarování. Kromě designové stránky, která je samozřejmě „až“ na prvním místě, dodejme, že tím byla obvykle navyšována i kontaktní plocha pro spojovací materiál a tedy podpořena jistota dokonalého spoje. K jistě nejzdařilejším se v tomto ohledu řadí spojení hlavy a spodní rámové trubky, kde zbyl dostatek místa pro plastickou signaturu trojlístku, a nemusíme dlouze rozebírat, že právě toto je místo, které máte při soustředěné jízdě do kopce v zorném poli. K celkovému dojmu přispívá i propojení klasického nástřiku, zde v designu Saronni, s chromovanými partiemi. Kromě spojek u hlavy se do zrcadlového lesku oblékla i ocelová vidlice Precisa, stejně jako většina zadní stavby. Chromu pak bohužel nebylo použito v prostoru zámku sedlovky, na druhou stranu je faktem, že minimální pružnost této povrchové úpravy se zcela neslučuje s potřebami stahování sedlovky a pravděpodobně by to designu uškodilo. Vynahrazuje to ale dostatečně plastické logo v místě usazení sedlových vzpěr. Pokud jsme již zmiňovali přední vidlici, dodejme k ní, že i přesto, že si zachovala charakteristické rovné nohy, na rozdíl od prvních generací rámů je již ve standardu ahead se sloupkem o průměru 1“.K očekávané klasice patří i závitové středové pouzdro, jak jinak než v „italském“ standardu 36x24.
